Když se každoročně dočtu, že patří mezi nejprodávanější české výtvarníky (nebo že je vůbec nejúspěšnějším), vždy znovu mě to překvapí, protože pořád vidím Krištofa Kinteru spíš jako cyklistu, srandistu, pankáče v klobouku. Krištof na umělecké žebříčky nehledí, myšlenkami na peníze se nechce zbytečně zatěžovat, ale úspěšný skutečně je a právě v tuto chvíli zažívá mimořádné období: „Dlouho jsem byl spíš ateliérový a galerijní jezdec,“ přikyvuje v novém ateliéru, „ale teď se můj azimut stočil na sochy určené ven.“
Reportér 10/2022
[ Ссылка ]

свернуть