Není dnes žádným tajemstvím, že vybrané pasáže z dějin českých zemí byly v minulosti nepříliš vzdálené podřizovány dobově podmíněným mocenským zájmům. K zneužívaným místům „národní paměti“ dlouho náležela i Velká Morava, v níž byl spatřován „první společný stát“ Čechů a Slováků. Ten sice vzal za své s 1. lednem 1993, nicméně cesta za citlivějším výkladem této pozoruhodné dějinné kapitoly stále není prosta předsudků a bolestných nedorozumění. Soustavně zdůrazňovaná výlučnost, z kontextu vytržené, nezřídka si protiřečící souvislosti a povrchní znalost západoevropské literatury natolik vzdálily Velkou Moravu názorovým souřadnicím moderního dějepisectví, že se stala krajně podezřelou položkou kritického výzkumu. Vzdáme-li se však zjevně neudržitelného státotvorného dědictví Velké Moravy i jejího neméně sporného vlivu na společenské a mocenské střední Evropy, co zůstane z letitých výzkumů i průběžně vedené rozpravy? Ptejme se tedy, kdy a na jakých základech mojmírovská knížata vybudovala svou moc, proč se jejich doména zhroutila v průběhu několika málo let, proč se nikdo nepokusil o její obnovu a konečně, co (Velko)Moravané vložili do vínku středovýchodní Evropy?

Prof. PhDr. Martin Wihoda, Ph.D. (* 1967) vystudoval Gymnázium v Opavě a poté filozofickou fakultu Masarykovy univerzity. Od roku 1990 působil jako asistent a odborný asistent na Ústavu historie a muzeologie Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě, od roku 1998 pracuje v Historickém ústavu filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. V roce 1999 získal titul Ph.D., v roce 2005 se stal docentem a v roce 2010 byl jmenován profesorem obecných dějin (se zaměřením na středověk). Absolvoval studium a vědecké pobyty v zahraničí (mj. Würzburg a Marburg). Ve své vědecké práci se zaměřuje především na proměnu střední Evropy vrcholného středověku.


Podpora projektu Pátečníci:
[ Ссылка ]

Další informace:
[ Ссылка ]
[ Ссылка ]

[ Ссылка ]


DISKUSE K PŘEDNÁŠCE:
[ Ссылка ]

Vážení posluchači, diskuse k této přednášce původně neměla být zveřejněna, ale podařilo se mi pana profesora přesvědčit alespoň k dočasnému zveřejnění na zkoušku, protože se mi zdá cenná i navzdory tomu, že když není vedena s náležitě odbornou veřejností, není prostor k dostatečně preciznímu vyargumentování odpovědí a nelze se vyhnout jistým zjednodušením a zkratkám. Podle případných reakcí kolegů či diskutujících bude ponechána, nebo odstraněna. Velký dík za shovívavost a kultivovanost při jejím hodnocení.
(LLionTV)

свернуть