Ti z vás, kteří pijí nefiltrovanou kávu, tedy jen uvařenou, z French pressu nebo tureckou kávu, poslouchejte. Množství sloučenin zvyšujících cholesterol může být v nejsvětleji pražené kávě až dvakrát větší než v tmavě pražených kávových zrnech. Vypadá to tedy, že část sloučenin zvyšujících hladiny cholesterolu je zničena při pražení. V tomto případě by asi bylo lepší pít tmavě praženou kávu. Nebo můžete jednoduše použít papírový filtr a zbavit se tak 95 % účinků kávy na zvyšování cholesterolu bez ohledu na to, jaké pražení zvolíte, což jsem vysvětloval již dříve.
Nicméně jsem vytvořil i jiné video, ve kterém ukazuji, že tmavé pražení může taktéž zničit téměř 90 % kyseliny chlorogenové, což jsou antioxidační a protizánětlivé fytoživiny, o kterých se předpokládá, že stojí za mnoha zdravotními přínosy kávy. V tomto případě by byla světle pražená káva lepší volbou. Na druhou stranu tmavé pražení může nápoj zbavit až 99,8 % pesticidů jinak přítomných v konvenčně pěstovaných kávových zrnech a více než 90 % mykotoxinu zvaného ochratoxin, který má silné toxické účinky na ledviny a je přítomen v široké škále potravin náchylných k plísni.
Jenže co polycyklické aromatické uhlovodíky, látky vznikající při spalování, u kterých máme podezření, že jsou rakovinotvorné a poškozují DNA? Tmavě pražená káva jich může obsahovat až 4x více než světle pražená káva. Proto zde prosazují kontrolu podmínek pražení, která by měla omezit vznik těchto látek vznikající spalováním. Abychom si to dali do souvislostí, dokonce i nejtmavěji pražená káva může obsahovat nanejvýš zlomek nanogramu benzopyrenu na šálek nápoje. Benzopyren je přitom považován za nejškodlivější z této skupiny škodlivin. Oproti tomu jediná středně velká porce grilovaného kuřete ho může obsahovat více než 1000x více.
Je tedy celkově lepší pít tmavě nebo světle praženou kávu? To zjistíme až testováním. Tato studie zjistila, že tmavě pražená káva je účinnější než světle pražená káva při snižování tělesné hmotnosti. Lidé byli náhodně rozděleni k měsíčnímu pití dvou šálků světle pražené nebo tmavě pražené kávy denně. K pražení byla použita stejná várka zelených kávových zrn. Mezi účastníky s normální váhou podle všeho nedošlo k žádné změně váhy nehledě na typ kávy. Účastníci s nadváhou popíjející tmavě praženou kávu za tu dobu zhubnuli o 2,7 kg více než účastníci popíjející světle praženou kávu. To je více než 450 gramů týdně jenom díky pití jiného druhu kávy.
Jaký vliv má druh pražení na hladiny krevních cukru? Již od roku 2015 víme, že už jeden šálek kávy může ovlivnit reakci těla na cukr v krvi. Zde vidíte nárůst hladiny cukru v krvi dvě hodiny po vypití šálku kávy s více než tuctem kostek cukru (takže čtvrt šálku je tvořeno cukrem). Tady vidíme porovnání s nárůstem cukru v krvi při podání stejného množství cukru rozpuštěného v čisté vodě. Není nám známo, zda toto zvýšení cukru v krvi je skutečně klinicky nějak významné. Koneckonců, zdá se, že konzumace kávy nezvyšuje riziko vzniku cukrovky. Pokud porovnáme účinek světle pražené a tmavě pražené kávy vypité před podáním glukózového roztoku obsahujícího ekvivalent 20 lžiček cukru, nezdá se, že by tam byl nějaký rozdíl. Co si z toho máme odnést? Asi to, že nehledě na typ pražení bychom do kávy nejspíše neměli přidávat dvacet vrchovatých lžiček cukru. A konečně, jaký má různě pražená káva vliv na pálení žáhy a podráždění žaludku? To se dozvíme příště.
