Petr Mareš (ÚČJTK)
Hledání racionality v jazyce a při užívání jazyka.
Jednu z význačných složek filozofické a později též lingvistické reflexe přirozeného jazyka představuje otázka, nakolik lze k jazyku jako sociálně psychické entitě přistupovat z hlediska uplatnění konceptu racionality („logičnosti“), tedy pojímat jej jako něco poznatelného, ve svém úhrnu uchopitelného, založeného na existenci řádu, na souboru zřetelných zákonitostí či principů. S tím pak souvisí otázka, zda a nakolik je možno jazyk jako „racionálně“ organizovaný útvar popisovat, resp. regulovat jej tak, aby kritériím racionality odpovídal. Konečně jde o to, zda a nakolik se předpoklad, že jazyk je konstruován podle zásad odpovídajících racionalitě, projevuje při užívání jazyka v komunikaci.
Určení toho, v čem lze racionalitu v jazyce spatřovat, přitom ovšem není zřejmé a nesporné. Jako odpovídající vlastnost může být brána jednoduchost a pravidelnost uspořádání prvků jazyka či důslednost jazykových změn, a tedy také předvídatelnost jejich účinků. V dalším aspektu se vynořuje problematika míry uzpůsobení přirozeného jazyka potřebě jasného a jednoznačného vyjádření; proti postulátu racionality pak působí mj. implicitnost a vágnost jazykových formulací a v extrémní podobě tzv. enantiosémie, tedy existence výrazů, které mohou mít zcela protichůdné významy (např. v češtině zevrubný – „důkladný“ i „přibližný“).
Načrtnuté problematice byla během vývoje myšlení o přirozeném jazyce věnována značná pozornost a byla nabídnuta různá řešení. Vyhrocení opozitních stanovisek je spojeno s tradovaným sporem mezi analogisty a anomalisty ve starořecké gramatice. V epoše novodobé lingvistiky vyjádřili zásadní stanoviska mladogramatici, kteří hledali zákonitosti jazykového vývoje a odchylky vysvětlovali působením analogie. Z pozdější doby jsou podnětné např. úvahy Vladimíra Skaličky o vztahu zákonitosti a náhody v jazyce.
Vlastní jazyková matérie i vývoj názorů na ni dokládají, že jazyk je determinován napětím mezi pravidelností a nepravidelností, důsledností a nedůsledností, jasností a nejasností, resp. mezi pravidelnostmi a principy, jež se umísťují na různých úrovních a vzájemně si konkurují a ovlivňují se. Tato napětí budou ukázána na několika příkladech čerpaných ze současné češtiny, resp. návrhů na její regulaci.
