www.facebook.com/vojenskeujezdy
Vojenský újezd Březina
1. Historie: Před vznikem Vojenského újezdu Březina (dle z.č. 169/1949 Sb.) bylo již toto území využíváno vojenským výcvikovým táborem (VVT). Hlavním iniciátorem vzniku výcvikových táborů byl tehdejší ministr zahraničních věcí a pozdější prezident Dr. Edvard Beneš. Proto dne 1935 zahájilo činnost Velitelství Vojenského výcvikového tábora v Dědicích u Vyškova. Dnem 1. 5. 1951 byl pak založen Vojenský újezd Březina.
2. Geografie: Vojenský újezd Březina se nachází v povodí řeky Moravy, na území Jihomoravského kraje. Při rozloze 15 817 hektarů se jedná o nejmenší ze stávajících vojenských újezdů na území ČR. V severní části vojenského prostoru, ve vyšší nadmořské výšce naleznete původní staré bukové porosty a v jižní části převládá smíšený a jehličnatý les.
3. Kulturní památky: Na území vojenského újezdu jsou 4 kulturní památky evidované Ministerstvem kultury: Ježův hrad (zřícenina hradu vypáleného za husitských válek); Obrova noha (zaniklé starověké hradisko); Horní Melice (zřícenina hradu vypáleného za husitských válek); Barokní zámeček Ferdinandko.
4. Ekologie: Celkový stav zdejší přírody a krajiny je velmi vysoce hodnocen, ačkoli na území vojenského újezdu Březina se nenachází žádné zvláště chráněné území, ani nespadá tento újezd do soustavy NATURA 2000. Z chráněných druhů zde nalezneme např. mloka skvrnitého, čolka horského, rosničku zelenou a skokana hnědého, ještěrku obecnou, zmiji obecnou a užovku obojkovou. Botanicky významnou je lokalita Buchtelka (např. mečíky, kosatce, hořepníky). Zdejší mokřadní společenstva rostlin jako celek jsou velmi cenná.
5. Obyvatelstvo: Ve Vojenském újezdu Březina se nacházejí pouze 4 jeho stálí obyvatelé.
6. Působení AČR: Hlavním úkolem Vojenského výcvikového prostoru Březina je zabezpečit především základní a zdokonalovací výcvik příslušníků ozbrojených sil s prioritou výcviku kurzů v podřízenosti Vojenské akademie Vyškov a vojenských škol. Měsíčně se zde pohybuje až 6000 osob, kapacita je tedy po celý rok vytížena na 90 %. Na velmi dobré úrovni je logistické zabezpečení vyvedených vojsk, jednotlivá zařízení byla částečně rekonstruována. K ubytování cvičících vojsk jsou k dispozici v Srubovém táboře objekty (sruby) o kapacitě 220 osob, objekty v Kasárnách posádky Vyškov (internátního typu) o kapacitě 1458 osob a posádková ubytovna o kapacitě 299 osob. Pro přípravu stravy slouží 2 kuchyňské zařízení s kapacitou 2000 a 800 stravních dávek.
Výcviková zařízení:
• střelnice bojových vozidel A a B,
• dělostřelecká střelnice a autodrom Kotáry,
• pěchotní střelnice Ferdinandsko a Hamry,
• střelecké cvičiště BVP,
• cvičiště řízení bojových vozidel Pravá a Levá Vešperk,
• automobilní cvičiště Vešperk,
• ženijní cvičiště ostrého trhání a minování Hanácká Louka a Pulkava,
• ženijní metodické cvičiště Úpaly,
• vodní cvičiště Myslejovice,
• ohňová dráha,
• výsadkový vrtulníkový simulátor KOLOSEUM,
• cvičiště boj o osadu Jeseník.
7. Budoucnost: V současné době panuje shoda na zmenšení plochy újezdu o cca 726 ha, tj. 5% ze stávající plochy. Důvodem tak malých změn je opravdu enormní využití újezdu pro potřeby výcviku. Na uvolňovaných částech není aktuální pyrotechnické riziko, asanace proto není nutná; jedná se o části území, které nejsou (a v minulosti ani nebyly) dopadovou nebo cílovou plochou a které neslouží k výcviku s ostrou municí. Na uvolňovaných částech není ani žádná aktuální ekologická zátěž.

свернуть