Více na [ Ссылка ]
25. únor 1948 se nechvalně vryl do paměti českého národa. V Národním památníku na Vítkově se do 4. března koná výstava Rudá muzea, která zachycuje, jak komunistická strana v bývalém Československu využívala rozličné muzejní prostory k upevnění svého vlivu. V rámci jedné části projektu nazvané
Laboratoř moci se mohli návštěvníci památníku o víkendu zúčastnit i komentované prohlídky mauzolea Klementa Gottwalda, prvního komunistického prezidenta Československa.
Památník, který měl být původně věnován památce československých legionářů, se po nástupu komunismu v roce 1948 stal místem, kde byli pohřbíváni významní představitelé komunistické strany. Od roku 1953 fungoval památník devět let právě jako mauzoleum prvního „dělnického" prezidenta, osobnosti, které se přikládal velký podíl na politických procesech v padesátých letech.
Marek Junek, kurátor výstavy Rudá muzea:
„Muzea před rokem 1989 nebyly pouze instituce, které zobrazovaly dějiny pomocí různých výstav a expozic. Muzea také byla prostory, které komunistická moc využívala, protože muzea byla místy, kde se konaly různé komunistické rituály, a mezi ně můžeme například počítat sliby jisker a sliby pionýrů. Nebo mezi ně můžeme počítat předávání občanských průkazů, protože to byl hodně závažný rituál, kdy se mladý člověk stával legitimním členem komunistické společnosti.
Výstava Rudá muzea zachycuje období po roce 1948 a zachycuje to, jak komunistický režim působil na kulturu, v tomto případě na muzea, a jak jejich prostřednictvím ovlivňoval veřejnost, protože muzea opravdu byla jedním z nástrojů ideologické moci a tehdejšího režimu a samozřejmě, muzea měla určitým způsobem vychovávat v tom „správném" slova smyslu. To znamená, že měla zobracovat dějiny tak, jak se to hodilo komunistickému systému. Měla dějiny interpretovat jediným povoleným způsobem, to znamená, že dějiny se tehdy vykládaly jako dějiny revolučních hnutí, které zachycovaly nebo které obsahovaly pouze určité události, a část z nich byla vytlačena.
Poté, co Klement Gottwald zemřel, představitelé Komunistické strany Československa rozhodli vybudovat v památníku na Vítkově Gottwaldovo mauzoleum, které mělo právě utužovat kult Gottwaldovy osobnosti. A v podstatě stavba mauzolea ho trošku zbožštila a tím pádem komunistická ideologie do určité míry nahradila náboženství, které v té době bylo nepřípustné a bylo potlačováno.
Klement Gottwald zemřel 14. března a okamžitě došlo k rozhodnutí ÚVKSČ postavit Mauzoleum Klementa Gottwalda. Během následujících šesti měsíců bylo budováno v podzemí památníku a byla vybudována kompletně celá vzduchotechnika, byly vybudovány laboratoře a zázemí pro obsluhující personál. Spotřeba energie byla neuvěřitelně obrovská. Uvádí se, že to byla spotřeba jedné pražské čtvrti. Mauzoleum Klementa Gottwalda bylo otevřeno 5. prosince 1953 a Klement Gottwald zde jako mumie ležel až do roku 1962. Na jeho tělo se návštěvníci chodili dívat několikrát do týdne, a jenom pro zajímavost, v prvních letech návštěvnost dosahovala zhruba 400 tisíc diváků nebo návštěvníků.
O tělo Klementa Gottwalda se starali sovětští lékaři až do roku 1955; byl to hlavně profesor Zbarský a profesor Burdašev, který sem občas zajížděl z Mauzolea V. I. Lenina v Moskvě.
Tělo Klementa Gottwalda zpopelnili v roce 1962, bylo to hlavně z politických důvodů. Ten další důvod byl samozřejmě ekonomický, protože provoz mauzolea stál obrovské prostředky. No a je otázka, jak vypadalo jeho tělo."
