Unikátní příležitost měli o víkendu všichni, kdo přijeli do Horního Slavkova. Po padesáti letech se otevřela na jeden den pro veřejnost nejcennější památka města. Tou je kostel svatého Jiří, který před 7 lety přešel do vlastnictví města.
U příležitosti vzpomínky 50 letého výročí požáru kostela sv. Jiří a Mezinárodního dne památek a sídel v akci Brány památek dokořán uspořádalo Město Horní Slavkov a Spolek horníků Barbora Den otevřených dveří kostela sv. Jiří. Ten je nejcennější památkou města. Počátky stavby gotického pevnostního kostela se v některých historických pramenech datují již roku 1242. Současná pozdně gotická jednolodní podoba stavby ale údajně pochází až z přestavby mezi lety 1520 až 1525.
"Sloužil zároveň jako pevnostní kostel, protože Horní Slavkov v 16. století byl jedním z největších měst Slavkovského království. Těžilo se zde stříbro, které bylo vyhlášeno nejen na evropských trzích. Z toho důvodu tento kostel sloužil jako pevnostní pro úkryt obyvatelstva. Horní Slavkov měl v té době zhruba 10 tisíc obyvatel, což když porovnáme s Prahou, která v té době měla 40 tisíc obyvatel, tak si můžeme udělat obrázek o tom, jak Slavkov vůbec fungoval díky těžbě cínu," upozornil na význam města historik a zároveň pracovník Odboru majetku a investic města Horního Slavkova Josef Měřička.
Akce v areálu kostela byla dvoudenní. Sobotnímu Dni otevřených dveří předcházela ve čtvrtek přednáška o historii kostela. V roce 1964 kostel vyhořel a víkendová akce měla ukázat, co se za poslední roky změnilo. U vchodu vítaly příchozí informační tabule. Z nich se bylo možné dozvědět více o historii kostela a prohlédnout si fotografie. Kromě prohlídky kostela, mše a vyzvánění zvonů se představil také orchestr ZUŠ Horní Slavkov a Loket.
"Pořádáme tento koncert, vůbec dnešní akci proto, aby i samotní lidé měli trošku vztah k Hornímu Slavkovu, protože de facto od války jsme zde všichni přistěhovalí. A zároveň vybíráme i finanční prostředky na menší opravy. Tentokrát na ochranné mříže vitráží. Je to vlastně poprvé po padesáti letech, kdy sem má veřejnost volný přístup. V 11 hodin začala akce zvoněním zvonů, potom mší, kterou celebroval pan dr. Majkov z Lokte," popsal Měřička.
Zároveň byla otevřena vyhlídková hranolová věž kostela. Z ní je výhled na historickou část města a jeho okolí. Do roku 2006 byl kostel v majetku církve.
"Tak město nemohlo čerpat ani dotační tituly, ani pořádat veřejné sbírky na opravu, protože město de facto nemohlo investovat do cizího majetku. Církev na to neměla peníze, takže na kostele se dělaly pouze nutné udržovací práce. Od té doby, co město získalo kostel do svého vlastnictví , žádá velmi úspěšně o dotační tituly a z těchto peněz je vlastně realizována obnova kostela. Za tuto dobu se nám podařilo obnovit veškeré střešní krytiny, máme břidlicovou střechu. Veškeré nosné konstrukční prvky krovů jsou nové. A pokračuje se dále v restaurování omítek, odstranění dřevomorky, odvodnění kostela v těch nutných zabezpečovacích pracích, které nám pomohou k tomu, aby ten kostel jednou mohl fungovat i nadále jako společenské a kulturní centrum Horního Slavkova," vysvětlil Měřička.
V kostele se nachází některé zajímavosti.
"Takový středověký jeřáb, tím se vytahoval materiál při stavbě věže. A zůstal tady do dneška a dobách kdy tady bydleli lidé v těchto místnostech, ty byly tzv. věžní, kdy tady s nimi údajně vegetovala i koza, kterou pouštěli ráno na pastvu a na noc ji zase vytahovali nahoru lanem přes kladku," prozradil hodinář Jan Patočka.
Na jednom z pater je hodinový stroj, který pohání dva různé ciferníky přes kardanové spojení umístěným nad strojem.
"Tento stroj je z roku 1903, ale byl renovován. Ale nevím z kterého města je sem přenesen. Je to výrobek kraslické firmy, která je dělala až do konce druhé světové války," uvedl Patočka.
Ve věži se nacházejí místy původní trámy, ale většina byla nahrazena novými kvůli dřevomorce.
V okolí kostela je zachováno několik drobných sakrálních památek - morový sloup, vzácná gotická zádušní svítilna, kaplička. Sám kostel je dnes v tristním stavu, údajně opravován , ale v době mé návštěvy - ve všední den - nebylo po dělnících ani stopy. Interiér je opatřen velkým lešením, jinak z původní výzdoby zde téměř nic nezbývá. Dřevěný ochoz na věži je zpřístupněn po nových dřevěných schodech přistavených zboku k lodi kostela.
