Můj syn netrpí ani není nemocný, měli bychom volit slova, která v nás nezůstanou jako bolavé rány. Když se na syna budu já dívat jako na chudáka, uvěří tomu. Chci poukázat na to, jak stigmatizujeme nemocné děti, nebo ty z dětských domovů, na ně se společnost také kouká jako na chudáky. Nemoc syna byla nejtěžší chvíle v mém životě, říká Veronika Kašáková, modelka, zakladatelka nadačního fondu Veroniky Kašákové a matka syna s vzácnou metabolickou vadou fenylketonurií.

Přemýšlela jsem o tom, zda dokážu být dobrý rodič, když jsem neměla ten vzor ve vlastní rodině, ale těšila jsem se na to, věděla jsem, že budu dobrá máma. Mít rodinu bylo to poslední, co jsem si chtěla splnit. Měla jsem štěstí na dětský domov. Teta, která mě vychovávala, je dnes babičkou mého syna, dodává žena, která sama vyrostla v dětském domově.

Rozhovor vznikl ve spolupráci s@IKEACeskaRepublika

свернуть