Píseň Dlouhý noci pochází z úplně prvního alba skupiny Příbuzní, kterou založili Honza a Vojta Nedvědovi, Hanka Šebestová a Láďa Zvak. Autorem hudby i textu je Honza Nedvěd starší, který na každé své album složil 150 až 200 písní. Z nich pak vybral 16 až 18 písní, které vydal na albu. Mnohé z nich zůstaly takříkajíc v šuplíku. Řekli jsme si, že by byla škoda, kdyby zapadly prachem.

Píseň Dlouhý noci patří mezi ty skladby, které dokonale vystihují kouzlo tvorby Honzy Nedvěda staršího. V této akustické verzi, zahrané naživo během našeho podzimního turné na Slovensku, se vracíme ke kořenům – k jednoduchosti a blízkosti mezi interpretem a posluchačem.

Video pochází z Rádia v Nitre, kde jsme píseň zahráli při jedné z našich zastávek. Atmosféra byla výjimečná, a my jsme si užili chvíle, kdy jsme mohli sdílet tuto nádhernou baladu s našimi fanoušky na Slovensku.

Poslechněte si tento jedinečný okamžik a vraťte se s námi k písni, která i po letech zůstává symbolem lásky, odhodlání a neuchopitelné krásy dlouhých nocí.

🎼 DLOUHÝ NOCI
Hudba a text: Honza Nedvěd st.
Zpěv: Hanka Nedvědová
Kytara a vokály: Honza Nedvěd ml.

Noci dlouhý, plný odhodlání,
slibů, lásky, milování,
rána, co maj’ rozsypanou tvář.

Co tě přes den věčně vracej’ zpátky.
Čas, jindy tak strašně krátký,
vleče se, až myslíš, že je lhář.

Jak dítě toužíš se mnou být ve tmě sám
a dát si ruce na mou tvář,
a potichu když říkám:
pojď, pojď ke mně, něco znám,
to jen tobě, teď a tady pošeptám.

Proč ses u snídaně ráno smál,
se skleničkou v ruce hrál,
nikdo neví, jenom ty a já.

Noci dlouhý, plný odhodlání,
slibů, lásky, milování,
rána, co maj’ rozsypanou tvář.

Jak dítě toužíš se mnou být ve tmě sám
a dát si ruce na mou tvář,
a potichu když říkám:
pojď, pojď ke mně, něco znám,
to jen tobě, teď a tady pošeptám.

#nedvedi #honzanedved #folk

свернуть