Mastičkář patří mezi nejstarší a nejdůležitější hry českého středověku. Památka se dochovala ve dvou rukopisech asi z první poloviny 14. století. Oba texty jsou neúplné, patrně se jednalo o tradovaný výstup začleňovaný do velikonočních her. Ve hře asi vystupovali žáci či drobní klerikové, pravděpodobně se na produkci podíleli i potulní profesionální žakéři. Hra rozvíjí liturgický dramatický obřad, v němž Marie kupují masti, aby pomazaly Kristovo tělo. Scény však obsahují mnoho neliturgických, světských motivů: najímání pomocníka Rubína, groteskní vychvalování mastí, „vzkříšení“ žida Izáka (parodie na Kristovo zmrtvýchvstání), hádku mezi mastičkářem a jeho ženou a spor mezi sluhy o urozenější původ. Ve hře se mísí posvátné s profánností, jak to bylo typické pro středověké vnímání světa.

Studenti Ústavu české literatury nastudovali text pod vedením Petra Pidrmana z divadla Polárka. Snažili jsme se zachovat co nejvíce text originálu, včetně dobového jazyka, ale současně hru uzpůsobit tak, aby byla pochopitelná laickým divákům různých věkových kategorií. Proto jsme postavu Rubína svěřili dvěma hercům a zařadili jsme roli vypravěče, který text vysvětluje a komentuje. Hudbu složil a zahrál Adam Urválek. Představení proběhlo na Noci vědců 6. 10. 2023.

Záznam a zpracování: Videostudio CIT FF MU

свернуть