Řeka Olšava je levostranný přítok řeky Moravy o délce toku 44,9 km. Plocha povodí měří 520,5 km². Pramení v Bílých Karpatech, na západním úbočí vrchu Na Koncích (652 m), v nadmořské výšce 622,2 m u obce Pitín. Po celé své délce toku teče převážně západním směrem. Ústí do řeky Moravy u obce Kostelany, jihozápadně od Uherského Hradiště, v nadmořské výšce 177 m.
OlšavaPrůměrný průtok v Uherském Brodě na 22,10 říčním kilometru činí 2,14 m³/s. Stoletá voda zde dosahuje 270 m³/s.

Většina toku řeky Olšavy byla regulována. Zbytek přirozeného neregulovaného koryta řeky Olšavy, který se nachází mezi obcemi Podolí a Míkovice, byl v roce 1999 vyhlášen přírodní památkou.
Na březích roste vrba bílá, topol černý, trnovník akát, bez černý a popínavá dřevitá liána plamének plotní. Podmínky ke hnízdění tu nachází ledňáček říční, strakapoud malý, slavík obecný, moudivláček lužní, rákosník zpěvný, rehek zahradní, žluna zelená či hajní.
V řece lze spatřit mimo ryby, plazy, obojživelníky a další živočichy také bobry, kteří svou přítomnost v okolí Podolí dokladují na stromech přiléhajících v řece.

Základní údaje:
Poslední zbytek přirozeného neregulovaného koryta řeky Olšavy. Nachází se mezi obcemi Podolí a Míkovice v nadmořské výšce 190 m.
Katastrální území: Míkovice nad Olšavou, Podolí nad Olšavou a Popovice u Uherského Hradiště. Vyhlášeno nařízením Okresního úřadu v Uherském Hradišti č. 6/1999 ze dne 1. 9. 1999.
Evidenční kód ÚSOP: 2055.
Kategorie IUCN: řízená rezervace.
Celková výměra: 3,4361 ha.

Předmět ochrany: Poslední zbytek přirozeného neregulovaného úseku řeky Olšavy, zoologicky velmi významná lokalita.
Geologie, půdní poměry: Údolní niva spočívá na paleogenních sedimentech račanské jednotky magurského flyše, reprezentovaných vsetínskými vrstvami zlínského souvrství. Na sedimentech paleogénu spočívá ve strmé, místy až 12 m vysoké stěně levého okraje údolní nivy návěj spraší a sprašových hlín s fosilními půdami a půdními sedimenty. Původně byla Olšava divočící řekou na fluviálních písčitých štěrcích poslední doby ledové (Wurm).
Dnešní reliéf řeky se utvářel v naplaveninách hlín v souvislosti s erozí člověkem postupně obdělávaných ploch během posledních cca 6 000 let. Shodou okolností nebyla Olšava v tomto úseku nikdy regulována a dnes je kromě ukázky původních řek naší krajiny též ukázkou geologického a geomorfologického vývoje čtvrtohorní krajiny.

Květena: Břehové porosty jsou tvořeny vrbou bílou (Salix alba), kultivary topolu černého (Populus nigra cv.), trnovníkem akátem (Robinia pseudoacacia), bezem černým (Sambucus nigra) a popínavou dřevitou liánou plaménkem plotním (Clematis vitalba). V bylinném patře vzhledem k přirozené vysoké nitrifikaci dominuje kopřiva dvoudomá (Urtica dioica).

Fauna: Ze zoologického hlediska jde o velmi významnou lokalitu. Z ohrožených druhů ptáků zde nachází podmínky ke hnízdění např. ledňáček říční (Alcedo atthis), strakapoud malý (Dendrocopos minor), slavík obecný (Luscinia megarhynchos), moudivláček lužní (Remiz pendulinus), rákosník zpěvný (Acrocephalus­palustris), rákosník proužkovaný (Acrocephalus schoenobaenus), rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus), žluna zelená (Picus viridis), žluva hajní (Picus viridis), cvrčilka zelená (Locustella naevia). Ještě v 80. letech 20. stol. zde hnízdil i ťuhýk menší (Lanius minor).

свернуть