↓↓↓↓ ROZKLIKNI PRO DALŠÍ INFORMACE ↓↓↓↓

Ahoj, jmenuji se Petr Hrubec a asistuji lidem na jejich cestě osobního a duchovního rozvoje. Více o mně a o tom co dělám, najdeš na mém webu petrhrubec.cz. V tomto videu budu mluvit o tom, jak se spiritualita projevuje v našem běžném životě. Kdo to vlastně je ten "duchovní" člověk? Více o obsahu videa si přečtěte o odstavec níže.

Mé stránky: [ Ссылка ]
Můj email: petr@petrhrubec.cz
Odebírej můj kanál Být člověkem: [ Ссылка ]
Budu moc rád, pokud mě podpoříš v mé práci darováním libovolného finančního příspěvku na účet: 43-6237640257/0100 (nezapomeň uvést e-mail, abych ti mohl osobně poděkovat).

Mé video o klidu: [ Ссылка ]

OBSAH VIDEA:
Jak se spiritualita projevuje v našem běžném životě? Přijde mi, že mnoho lidí má velmi zkreslenou představu, co to znamená "být spirituální" a žít "duchovní život". To, jak je člověk "duchovní," se neměří tím, kolik toho má odmeditováno, zda přečetl hodně knížek, navštívil nespočet workshopů či kolik absolvoval psychedelických zážitků. Podle mne duchovního člověka poznáte podle toho, zda žije z otevřeného srdce a prožívá život naplno. Pokud bych měl definovat duchovnost neboli spiritualitu, tak bych řekl, že je to syrové žití života v přítomném okamžiku. A to beze strachu, tedy bez tyranie mysli, ve stálém kontaktu se svým vyšším já (zdrojem). Pro mě je spirituální žití živočišné, smyslné, nezkrotné, živelné a dravé stejně jako život sám. Nejsme lidmi, kteří jsou spirituální, ale jsme spirituálními bytostmi, které prožívají, jaké je to být člověkem. A nejkrásnější na tom je, že se spiritualita u každého projevuje jinak - jeden je mírný, pozoruje, vnímá, nasává a skrz jiného se životní energie vyjadřuje intenzivně až prudce (to je zrovna můj případ :).

A jak se tedy spiritualita projevuje v běžném životě? Já bych spirituální žití zjednodušeně popsal jako žití z otevřeného srdce. A sem patří úplně všechno, co děláte vědomě, čím se projevujete a co prožíváte – a to i alkohol, sex, drogy, hněv, bolest, radost. Spirituální žití je podle mne plné prožívání všeho, ale přitom neztrácení ze zřetele, kým skutečně jsme a tím mám na mysli naše vyšší já, boha, vědomí. Ať dělám cokoliv, uvědomuji si a zůstávám ve spojení se Zdrojem. I když zrovna piju nebo hraju fotbal. Když hraji nějakou roli, užívám si hraní té role ale zároveň jsem stále propojen se svým vyšším já. Neustále si uvědomuji své chování a jednání, takže naplno prožívám, ale přitom nikdy neopouštím pozici pozorovatele. Nenechám se emocemi ani situacemi plně pohltit, neztrácím se v nich a ani se nestávají mou identitou. Také si dovoluji prožít veškeré pocity - neposuzuji, zda jsou nějaké vhodné či ne, zda bych je měl cítit, ale prostě je nechám projít. I duchovní člověk může prožít hněv, ale ten jím pouze projde, projeví se a tím to končí, není potřeba se ho držet, vracet se k němu, vysvětlovat ho.

To vše a mnohem víc v tomhle videu!

свернуть