Zvíře s tímto podivným jménem je největší cibetkovitá šelma světa obývající lesy jihovýchodní Asie. V Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava ji mohou návštěvníci vidět na dvou místech – v expozici Čitván ve společném výběhu s vydrami malými a v Pavilonu indických zvířat, kde momentálně pár odchovává mládě.

Mládě se narodilo 16. dubna 2021. Celou dobu je v péči svých rodičů, prospívá, ale zatím se ještě neví, jakého je pohlaví. První týdny po porodu trávilo mládě ukryté v boudě, pak začalo postupně objevovat okolní svět. Nejdříve uvnitř pavilonu, pak se postupně odvažovalo vyjít i do venkovního výběhu. Zde mladý binturong využívá množství větví a tlustých bambusových stvolů, po kterých obratně šplhá. K jištění využívá ovíjivý ocas, za který se mláďata binturongů dokáží i zavěsit.

Přestože se jedná o šelmy, v jejich jídelníčku převažují plody, čímž se v přírodě významně podílejí na šíření semen. Binturongové jsou ale i lovci – jejich kořistí jsou hlodavci, ryby či ptáci, také vybírají ptačí hnízda a nepohrdnou ani mršinami. V zoo se jejich krmná dávka skládá především z ovoce a zeleniny, masitou část potravy tvoří mleté hovězí maso, kuřata a ryby.

Binturong (Arctictis binturong) žije v tropických lesích od Nepálu až po Malajsii, na ostrovech Sumatra, Jáva, Borneo a Palawan. Dobře šplhá po stromech. Při pohybu ve větvích si pomáhá dlouhým chápavým ocasem. Je aktivní převážně v noci, den tráví zpravidla spánkem v korunách stromů. I když patří mezi šelmy, je binturong spíše všežravý. Je veden v Červeném seznamu (IUCN Red List of Threatened Species) jako zranitelný druh (Vulnerable). Za posledních 30 let klesla jeho populace o 30 %! Příčinou poklesu je ničení přírodního prostředí z důvodu těžby surovin a přeměny na zemědělskou půdu. V současnosti se jedná zejména o zakládání plantáží palmy olejné. Je také nelegálně loven pro penisovou kůstku, která je využívána v tradiční čínské medicíně.

Video zachycuje rodinu binturongů v Zoo Ostrava během krmení.

свернуть