...1. srpna 1944 vypuklo Varšavské povstání, kdy proti německým okupačním úřadům povstala polská domobrana, nekomunistická odbojová armáda s jednotkami rozmístěnými po celém Němci okupovaném Polsku, s cílem osvobodit Varšavu. Podnětem k povstání bylo objevení se sovětských vojsk na východním břehu Visly. Sověti však nezasáhli.
Dirlewanger vedl svých 4 000 řezníků, násilníků a lupičů do akce proti Varšavskému povstání a ve velmi krátkém čase dokázal se svými muži spáchat tolik zavrženíhodných zločinů, že velitelé armády i SS požadovali stažení jednotky.

Během povstání byli také jedněmi z aktérů masakru ve varšavské čtvrti Wola, během něhož bylo zavražděno více než 40 000 Poláků. Tento masakr si vyžádal sám Adolf Hitler, který pro zastavení Varšavského povstání požadoval zabít doslova "vše, co se hýbe". Dirlewangerova jednotka používala ženy a děti jako živé štíty při útocích na nepřátelské pozice.
Vypálili tři nemocnice s pacienty uvnitř; zdravotní sestry byly zbičovány, hromadně znásilněny a pak byly nahé oběšeny spolu s lékaři.

Dirlewanger neměl slitování ani s dětmi. Když narazil na školku s pěti sty dětmi uvnitř, nařídil svým lidem, aby je všechny zabili. Protože chtěl, aby šetřili municí, umlátili a ubodali bezbranné děti k smrti pažbami pušek a bajonety.

Později se ve varšavském Starém městě opíjeli, znásilňovali a vraždili. Zabíjeli civilisty i bojovníky bez ohledu na věk a pohlaví. Ve Starém městě - kde bylo zabito asi 30 000 civilistů - bylo několik tisíc raněných v polních nemocnicích obsazených Němci zastřeleno a zapáleno plamenomety.

Němci nakonec povstání potlačili a v říjnu 1944 srovnali centrum města se zemí. Ačkoli se zajatými bojovníky Zemské armády zacházeli jako s válečnými zajatci, tisíce zajatých polských civilistů Němci poslali do koncentračních táborů v Říši. Při povstání přišlo o život 166 000 lidí, z toho možná až 17 000 polských Židů, kteří buď bojovali na straně polské Zemské armády, nebo byli objeveni v úkrytech.
Za své zásluhy při potlačení povstání byl Oskar Dirlewanger povýšen do hodnosti SS-Oberführera - což odpovídalo hodnosti plukovníka - a byl vyznamenán Rytířským křížem Železného kříže.

16. října 1944 uspořádal Hans Frank, guvernér Generálního gouvernementu v nacisty okupovaném Polsku, na zámku Wawel slavnostní večeři na Dirlewangerovu počest. Vyjádřil při ní "vděčnost a uznání za příkladné operace, které jeho skupina provedla během bojů ve Varšavě".

V říjnu 1944 sehrál Dirlewanger a jeho muži klíčovou roli při brutálním potlačení Slovenského národního povstání. Dne 30. října téhož roku prezident Slovenského státu Jozef Tiso osobně vyznamenal v Banské Bystrici německé vojáky, kteří se účastnili povstání. Jedním z vyznamenaných byl i Oskar Dirlewanger.

Později se zúčastnil bojů proti postupující Rudé armádě v Maďarsku a v Německu.
V únoru 1945 byla jednotka opět rozšířena a přejmenována na 36. granátnickou divizi Waffen-SS. Téhož měsíce byl Dirlewanger v boji proti sovětským jednotkám střelen do hrudi a poslán do týlu. Bylo to jeho dvanácté a poslední zranění ve válce. Nechal se ošetřit a poté se snažil dopravit do bezpečí uloupené zboží, které měl uskladněné u rodičů, ještě před koncem války. Dne 22. dubna 1945 se začal skrývat.

Oskar Dirlewanger byl zatčen 1. června 1945, necelý měsíc po skončení války. Přestože měl na sobě civilní oblečení a používal falešné jméno, byl poznán bývalým židovským vězněm koncentračního tábora a dopraven do vazební věznice.
Podle svědectví poručíka Luftwaffe Antona Füssinga, jeho spoluvězně a německého válečného zajatce, byl Dirlewanger každou noc vyveden z cely na chodbu a brutálně bit polskými dozorci. Füssing později vypověděl: "Slyšel jsem rány a strašlivý křik. Za denního světla jsem na Dirlewangerově obličeji viděl krvácející otevřené rány a celé jeho tělo bylo pokryto krvavými šrámy".

7. června 1945, po několika dnech krutého mučení a utrpení, byl Dirlewanger Poláky surově ubit k smrti. Byla to pomsta za brutalitu při potlačení Varšavského povstání. Bylo mu 49 let. Oficiálně zemřel na infarkt.
Po válce se objevily zvěsti, že Dirlewanger přežil a později sloužil v egyptské armádě, což vedlo k exhumaci jeho těla v listopadu 1960. Ohledání mrtvoly potvrdilo, že se jedná o Dirlewangerovy ostatky.


Upozornění: Všechny níže uvedené názory a komentáře jsou od členů veřejnosti a neodrážejí názory kanálu World History.
Neakceptujeme propagaci násilí nebo nenávisti vůči jednotlivcům nebo skupinám na základě atributů, jako jsou: rasa, národnost, náboženství, pohlaví, sexuální orientace. World History má právo zkontrolovat komentáře a smazat je, pokud jsou považovány za nevhodné.

► KLIKNĚTE na tlačítko ODEBÍRAT pro další zajímavá videa: [ Ссылка ]

#ww2
#historie
#dejiny
#worldwar2

свернуть