Půst je praktikován tisíce let, ale teprve nedávno ho vědci začali podrobovat testům. Již jsem vydal sérii videí zabývající se studiemi ze 70. let 20. století o využití půstu k hubnutí. Ukázal se půst bezpečným? A účinným? A co půst k léčbě a prevenci dalších onemocnění?
Jedním z vedlejších účinků zaznamenaných v prvních studiích hubnutí byl konzistentní pokles krevního tlaku. Tak výrazný, že bylo obvykle zapotřebí přestat užívat léky během držení půstu, jinak tlak klesl až moc. Jakmile znovu začnete jíst, váš krevní tlak opět vzroste. Důležité však je, že ne až na původní hodnoty. Samozřejmě záleží na tom, co začnete po půstu konzumovat.
Jako příklad máme případovou zprávu o ženě využívající půst k dosažení remise u revmatoidní artritidy. Žena začínala se systolickým krevním tlakem okolo 170 mm Hg navzdory užívání několika léků na snižování krevního tlaku. Pak na 8 týdnů přešla na celistvou rostlinnou stravu. Tím se jí podařilo snížit svůj krevní tlak ze 170 na 130 mm Hg. Před započetím půstu mohla vysadit všechny léky. Půstem dostala svůj tlak na normální hodnotu 110 mm Hg. Není to však jen úbytkem váhy? Postem zhubla cca 10 kg a na rostlinné stravě cca 12 kg. Snížit krevní tlak ze 170 mm Hg na 110 mm Hg je sice pozoruhodné, ale s ohledem na zhubnutí přes 22 kilogramů už tolik ne.
Už desítky let totiž víme, že jakýkoliv úbytek na váze může vést ke snížení krevního tlaku. I malý úbytek na váze dokáže snížit tlak u obézních lidí, přestože jim i nadále zůstane výrazná nadváha. Nicméně k většině poklesu krevního tlaku při velké restrikci kalorií dochází už během prvních dvou dní, tedy ještě před výrazným úbytkem tuku. Příčinou tedy může být i úbytek stresových hormonů „bojuj nebo uteč“, například adrenalinu a noradrenalinu před i po aktivitě. A stačí k tomu 2 týdny denního příjmu sníženého o pár stovek kalorií.
To by mohlo být jedním z důvodů, proč jsou diety velmi chudé na kalorie použitelné ke snížení krevního tlaku dokonce i u lidí, na které nepůsobí léky; změny probíhají v hladinách hormonů. Nízkokalorické jídelníčky ovšem bývají zároveň bohatší na rostlinné potraviny - více vlákniny a draslíku, méně nasyceného tuku. Pouhé přidání ovoce a zeleniny do jídelníčků lidí s hypertenzí může snížit systolický krevní tlak, to první číslo, o 7 mm Hg. Takového účinku na krevní tlak dosáhneme zhubnutím 4,5 kg, ale ovoce a zelenina dokáží to stejné. Když to zkombinujete se snížením spotřeby masa, tedy nejen zdvojnásobíte příjem ovoce a zeleniny, ale také omezíte nasycené tuky a cholesterol, můžete krevní tlak snížit o 11 mm Hg.
Co dalšího můžeme dělat? Omezení konzumace alkoholu u denních konzumentů může tlak snížit o 5 mm Hg. Projděme si to znovu. Omezení alkoholu = snížení o 5 mm Hg. Zhubnutí 4,5 kg = snížení o 7 mm Hg, ovšem stejný výsledek přinese i 8-10 porcí ovoce a zeleniny denně. Pravidelné aerobní cvičení po nejméně 3 měsíce = 9 mm Hg dole. Zanesme si do grafu i to cvičení. Když spojíte ovoce a zeleninu s omezením masa, dosáhnete snížení tlaku o 11 mm Hg. Léky na vysoký krevní tlak mohou mít vedlejší účinky, nicméně samotné dokáží snížit tlak o 15 mm Hg
A co omezení příjmu soli? Všimněte si, že v té první studii drželi příjem soli shodný. Když příjem soli dostatečně snížíte, těsně porazíte léky - 16 mm Hg. Léky tlak sníží o 15 mm Hg, omezení soli o 16 mm Hg. Je to maximum, co s pomocí stravy dokážeme? Když lidi převedete na čistě rostlinnou stravu, s průměrným množstvím soli, můžete snížit tlak u jedinců s hypertenzí o 18 mm Hg ještě poté, co 9 z 10 omezilo nebo vyřadilo léky na tlak, a to za pouhých 7 dní. To je velmi působivé. Co kdybyste použili stejný jídelníček, ale zařadili do režimu i půst? 37 mm Hg dole! Tuto studii a další podobné si spolu probereme příště.

свернуть