Andělům otrhalo ráno křídla
a v koutech usínají moje sny,
za oknem déšť tiše zpívá,
naše srdce sou vyhaslý,
zavírám oči.

R: Tu noc hořely, padaly hvězdy
a Ty jsi se bála, že nepřijde den,
já věděl, že je to navždy
a Ty, že vedle tebe jsem.

Slova jsou naděje i zklamání z pravdy,
města jsou jen ozvěny našich jmen,
jenže ty cesty nejsou vůbec snadný,
klesají, stoupají s pohledem.

Tak tady ležím a loučím se s vinou,
kterou nemá nikdo z nás
a věřím, že ty stíny v sebe splynou,
a všechno začne znovu zas,
přicházím do dne.

R: Tu noc hořely, padaly hvězdy
a Ty jsi se bála, že nepřijde den,
já věděl, že je to navždy
a Ty, že vedle tebe jsem.

SÓLO

R: Tu noc hořely, padaly hvězdy
a Ty jsi se bála, že nepřijde den,
já věděl, že je to navždy
a Ty, že vedle tebe jsem.

Tu noc hořely, padaly hvězdy
a Ty jsi se bála, že nepřijde den,
já věděl, že je to navždy
a Ty, že vedle tebe jsem.

свернуть