Asi už jste slyšeli o tom, co se poslední týdny, ba měsíce, děje na polsko-běloruské hranici (stejně jako v Litvě). [1] Běloruská vláda zorganizovala příchod pár tisíců migrantů, především ze Sýrie a Iráku, a snaží se násilím vytvořit nový migrační koridor. A samozřejmě, donutit Evropskou unii, aby odvolala sankce proti Lukašenkovu režimu, a pomstít se. Je to nechutné zneužití lidí jako nástroje konfliktu.

Na této hranici se odehrávají dva příběhy, které mají rozdílný rozměr. Samozřejmě je nepřijatelné, aby tisíce lidí nelegálně (nebo dokonce za použití síly) přecházeli hranice schengenského prostoru. Musíme Lukašenkovi zabránit ve vytvoření migračního koridoru. Řešením může být uvalení dalších sankcí jak na Lukašenkův režim, tak na jeho spojence, jako je Putin nebo Si Ťin-Pching. Dále by měla být zvážená aktivace článku 4 smlouvy o NATO. Již nastal čas zvážit i jiné, než jen ekonomické tlaky.

Druhá věc je, že se tu bavíme o lidech. Spát v mrazu v lese bez jídla, vody a možnosti hygieny je strašné, ať už si za to “mohou” sami nebo ne. Jsou to lidé, kteří naletěli na lákavou nabídku, kterou je obléhání Lukašenko. Stejně jako neobviňujeme oběti energo-šmejdů, měli bychom mít alespoň základní porozumění obětem migrace-šmejdů. Polsko proto musí začít tyto lidí buď přijímat, či vracet (dle individuálního posouzení) v rámci azylového řízení, aby se urychleně před zimou tito lidé pohnuli z místa. K čemuž může pomoci agentura Frontex i Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu.

Vím, že je téma výbušné, ale apeluji na vás, abyste podrobili kritickému pohledu populistické výkřiky. Ne, nemá to snadné řešení; ale při politické vůli to má řešení bez dalších ztrátách na životech, a bez vítězství Lukašenka.

[1] [ Ссылка ]

свернуть