autor videa:
[ Ссылка ]
Pavel Podobský
zdroj Wikipedie:
Město bylo založeno jako královské před rokem 1300 v místech dnešního Starého Místa, ale brzy přeneseno asi o 2 km severněji na ploché návrší, chráněné řekou Cidlinou. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1293 z listu Guty Habsburské čili Jitky, manželky Václava II., po níž se dodnes nazývá.
Zbytky městských hradeb na jihovýchodním okraji historického města (za kostelem sv. Jakuba) končí Valdickou branou. Kamenná hranolová věž z let 1568-1570 byla různě upravována, dřevěný ochoz a jehlanovitá střecha jsou z romantické přestavby z roku 1840. Valdickou branou se vstupuje kolem kostela sv. Jakuba do jihovýchodního rohu Valdštejnova náměstí.
Valdštejnovo náměstí, téměř pravidelné a mírně svažité obdélné náměstí, asi 150 m dlouhé, si zachovalo úplné podloubí po všech čtyřech stranách, včetně zámku, který tvoří jeho jihovýchodní část. Měšťanské domy z velké části raně barokní, většinou s fasádami a někde i přistavěným druhým patrem z 19. století. Nejcennější domy stojí v jihozápadní a západní části náměstí. Dále se zde nachází Mariánský sloup z roku 1702, sochy na podstavci jsou z roku 1795, a dvě kašny: Korunovační (kamenný pavilon z roku 1834) a Amfitrité z roku 1836 se sochou od Jana Suchardy.
Zámek, rozlehlá obdélná dvoupatrová stavba, kterou založil kolem roku 1500 Mikuláš Trčka z Lípy, roku 1608 rozšířil Zikmund Smiřický a po roce 1624 přestavěl Albrecht z Valdštejna. Téměř čtvercová budova se třemi nádvořími, zčásti s arkádami. Průčelí do náměstí s rohovými arkýři má stejné podloubí jako okolní měšťanské domy. Podoba fasády se dvěma nevýraznými rizality a plochými trojúhelnými štíty je patrně z roku 1775. V části zámku sídlí krajské muzeum a galerie.
Barokní kostel svatého Jakuba Většího u Valdické brány měl sloužit jako katedrála biskupství, které Valdštejn v Jičíně plánoval. Pozoruhodnou centrální stavbu postavili v letech 1627-1634 italští umělci, snad podle plánů a pod vedením A. Spezzy a N. Sebregondiho. Pravidelný půdorys ve tvaru řeckého kříže doplňují v rozích čtyři mohutné nízké věže, půlkruhový chór je obrácen k jihu. Střední prostor je zaklenut plochou kupolí s iluzivní freskou (kolem 1770), v presbytáři jsou dvě veliká obdélná okna. Vnitřní zařízení vzniklo po požáru roku 1768, hlavní průčelí dokončeno v novoklasicistním slohu až v letech 1865-1867. Za kostelem je patrová barokní budova arciděkanství s mansardovou střechou a jednoduchou výzdobou.
Farní kostel svatého Ignáce na náměstí Svobody (nedaleko jihozápadního rohu Valdštějnova náměstí), založen počátkem 14. století. v 15. století přestavěn na síňové trojlodí a po požáru zaklenut roku 1597 plochou renesanční klenbou na šest toskánských sloupů, které loď dělí na 3 x 4 pole. Presbytář gotický s vnějšími opěráky má gotickou hvězdicovou klenbu, okna hrotitá s kružbami. Roku 1622 byl svěřen jezuitům, od roku 1773 opět farní.
Ke kostelu přiléhá bývalá jezuitská kolej z let 1628–1632, mnohokrát přestavovaná a rozšiřovaná. Čtyřkřídlá dvoupatrová budova s kaplí a původně arkádami v přízemí. Od zrušení jezuitského řádu 1773 sloužila jako kasárna. Ke koleji přiléhají budovy bývalého semináře, gymnázia a nemocnice.
Bývalá synagoga v ulici Na příkopech (severovýchodně od Valdštejnova náměstí), Židovská ulice s židovskou školou a židovský hřbitov u Valdické obory.
Vodárenská věž, hranolová renesanční stavba u rybníka Kníže z roku 1631 (v historických pramenech zvaná prostě "Věž"), dnes po celkové rekonstrukci využita jako umělecká galerie.
V Koněvově ulici na severozápadě města stojí vila Dóry Němcové z roku 1910 podle návrhu D. Jurkoviče a řada dalších moderních vil.
Lipová alej na severovýchodě města, vysázená na příkaz Albrechta z Valdštejna, končí Valdštejnskou lodžií od A. Spezzy a parkem Libosad.
Návrší Čeřovka s novogotickou rozhlednou Milohlídkou z roku 1844
Obchodní akademie z roku 1928 podle návrhu jičínského stavitele Č. Musila, který projektoval také nemocnici a další školy.
Lepařovo gymnázium v budově z roku 1883
Na Novám Městě za řekou špitální a hřbitovní kostel P. Marie de Sale, původně Nejsvětější Trojice, založený 1628 a dokončený až 1663. Jednolodní obdélná stavba s půlkruhovým presbytářem a kaplemi a hranolovou věží v průčelí. Cenné barokní zařízení z doby po roce 1730.
Sochy a pomníky:
Socha svatého Václava z roku 1743 při Moravčické cestě
Sloup P. Marie Rušánské z roku 1749 na Komenského náměstí
Pomník padlým z roku 1867 na Letné
Pomník Mistra Jana Husa od A. Suchardy z roku 1872 v Husově ulici, nejstarší v Čechách
Pomník Karla Havlíčka Borovského od J. Říhy z roku 1906
Hvězdárna v Raisově ulici na západním okraji města
Zebín (399 m. n. m.) nad Valdicemi, severovýchodně od města, s kapličkou Maří Magdalény
Valdická kartouza někdejší klášter řádu kartuziánů ve Valdicích založený Albrechtem z Valdštejna, dnes nápravné zařízení jedna z nejstřeženějších věznic Česka
