Antonin Dvořák (1841 - 1904)
Moravian Duets, op. 32
Genia Kühmeier, soprano
Bernarda Fink, mezzo-soprano
Christoph Berner, piano
11. Zajatá
Žalo děvče, žalo trávu
nedaleko vinohradu.
Pán sa na ňu z okna dívá,
on si na ňu rukú kývá
"Širuj, kočí, širuj koně,
pojedeme v čiré pole."
Čiré pole projíždžali,
až sa k děvčati dostali.
"Daj nám, děvče, daj nám záloh,
žes na panském trávu žalo!"
Dávala jim svú plachtičku,
pán ju pojal za ručičku.
"Už si, děvče, už si moje,
líbí sa mně líčko tvoje.
Tobě moje a mně tvoje,
líbijá sa nám oboje."
Ging ein Mädchen Gras zu mähen,
mähte in des Weinbergs Nähe,
Und der Herr sieht zu den Flinken,
aus dem Fenster tät er winken.
«Kutscher, spanne an den Wagen!
In die Felder will ich fahren.
Übers Feld den Weg sie nahmen,
bis sie zu dem Mädchen kamen.
«Hast gemäht auf meinem Lande.
«Gib mir schnell ein Stück zum Pfande
Mußte sie ihr Kopftuch lassen,
tät der Herr ihr Händchen fassen.
«Schönes Mädchen, bist gefangen,
mir gefallen deine Wangen,
dir die meinen, mir die deinen,
mög' die Liebe uns vereinen.
Went a maiden fair amaying,
o'er the summermeadows straying;
cut the grass hard by the vineyard...
In the distance stood the landlord;
came ariding o'er the meadows,
toward the evetide's deep'ning shadows;
till he stood beside the maiden,
by her cart with fresh grass laden:
"'Tis my land that thou art mowing
hence a forfeit thou art owing."
With no look did he rebuke her,
by the hand he fondly took her:
"Maid, thou art my captive," said he;
"an thou love me, I will wed thee!"
Quoth the maiden: "An thou love me,
marry me, and I will love thee."
You'll be Master, I'll be Mistress1
all the rest was told in kisses....
