Slavnostním shromážděním a položením květin k památníku v atriu Tyršova domu uctili členové České obce sokolské (ČOS) a jejich významní hosté památku sokolských obětí nacistické okupace. Stalo se tak při příležitosti Památného dne sokolstva, který připadá na 8. říjen. V tento den roku 1941 bylo pozatýkáno velké množství sokolů a jejich organizace byla zakázána.
„Vládnoucí totalitní režimy vždy mezi prvními utlačovaly členy České obce sokolské. Uvědomovaly si sílu a odhodlání sokolek a sokolů i příklad, který ostatním Čechům dávali. Totalitní režimy – jak víme – jsou kruté a zbabělé zároveň a statečných lidí se bojí. A členové ČOS vždy patřili mezi ty nejstatečnější české vlastence,“ řekl starosta Prahy 1 a 1. místostarosta ČOS Oldřich Lomecký a zmínil v této souvislosti roky 1915, 1941, 1950 a 1968, které spojuje zákaz činnosti sokolů a jejich pronásledování.
Pietní akce v Tyršově domě se kromě něj zúčastnili například starostka ČOS Hana Moučková, ministr kultury Daniel Herman, velvyslanci Slovenska a Kanady Peter Weiss a Otto Jelinek, předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček, poslankyně Miroslava Němcová a další hosté, včetně zástupců Československé obce legionářské a Konfederace politických vězňů.
Datum 8. října bylo zvoleno za Památný den sokolstva jako připomínka tragických událostí v roce 1941 – tehdy byla výnosem zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha Česká obec sokolská rozpuštěna a její majetek byl úředně zabaven. Při tzv. „sokolské akci“, v noci ze 7. na 8. října, gestapo zatklo všechny sokolské činovníky z ústředí, žup i větších jednot, kteří „ještě byli na svobodě“. Byli mučeni, vězněni a deportováni do koncentračních táborů.
„Zatčení těchto statečných sokolských funkcionářů předcházela jedna z prvních sokolských obětí nacistického režimu – náčelník České obce sokolské, bratr doktor Augustin Pechlát, který byl zastřelen 30. září 1941,“ doplnil Oldřich Lomecký.
Téměř 93 % vedoucích sokolských pracovníků se po skončení války nevrátilo.
Památný den sokolstva – cílem ČOS je, aby se z něj stal Památný den České republiky – není ale věnován pouze obětem nacistické okupace a 2. světové války, ale všem sokolům, kteří své životy položili za svobodu a demokracii.
První kapitolu boje za národní samostatnost sokolové napsali již v letech 1. světové války, od jejíhož vypuknutí uplynulo letos 100 let. Ve Francii byla 23. srpna 1914 založena rota „Nazdar“, jejíž jádro tvořili členové pařížského Sokola, o jedenáct dní dříve vznikla v Rusku za významné sokolské účasti „Česká družina“ a sokolové byli i při vzniku legií, jejichž budování ovlivnily disciplína a sokolský řád, které do nich sokolové vnesli. A sokolové také od prvního roku Velké války krváceli na bojištích jak na západě, tak na východě Evropy.
Smutnou kapitolou pak bylo pronásledování sokolů komunisty po puči v roce 1948. Mnozí z těch, kteří přežili nacistické koncentrační tábory, už nevydrželi útrapy komunistických koncentračních táborů.
